Divadlo - recenze

Divadlo je jednou z nejkrásnějších kratochvíl, jak užívat život. (pokud je divadlo ještě k tomu začátkem vztahu, případně je pozorováno dvěma blízkými srdci, po společné modlitbě či milování, nad krásnější věc asi není).

Co je tak krásného na divadlu? Vyjádření myšlenek pokaždé stejně a vlastně jinak. Improvizace herců v každém pohybu, byť linie děje je stále stejná. Blízkost umělců, jeviště. A mnoho dalšího. Kdo nebyl v dobrém divadle, na dobré hře, o mnoho v životě přišel. Bohužel i divadlo v ČR hodně upadá. Chodí do něj stále méně lidí a soubory zanikají. Jaká to škoda pro společnost! Scéna již nevyjadřuje myšlenku autora a stará díla přestávají mít ten správný šmrnc.

Je naprosté barbarství jit do divadla ve svetru či v jeans. Pokud prostě nemám sebou vhodně oblečení, nedá se nic dělat, příště na možnost "divadlo" musím více pamatovat. Bohužel již i do Státní opery Vás pustí takto pouličně oblečené. Jaká to však hrůza pro divadlo! V cizině Vás nepustí v krátkých kalhotách ani do kostela, natož do divadla bez obleku.

Nejsem divadelní kritik, vzdělání mám právní a miluji historii. Divadelních kusů jsem však již viděl mnoho desítek. Dobrých i špatných, v Čechách i cizině. Často, když chci něco v Čechách vidět, rád bych si o hře něco přečetl, bohužel není kde. A proto bych rád vždy napsal alespoň pár vět o hře, kterou jsem viděl, abyste se mohli lépe rozhodnout, zdali na hru jít či nejít.

Váš Ronald Němec